Většina z nás nějaký ten dobře živený mindrák má. Často si ho hýčkáme a přiživujeme ještě víc.
Způsoby vzniku mindráku
Jako hlavní příčina pocitů méněcennosti se udává nedostatek uznání. Pocit, že nejsme dostatečně dobří, nám mohou způsobit rodiče a další významní dospělí (na to jsme citliví zejména v ranějším dětství) nebo vrstevníci (ti hrají hlavní roli v dospívání). Ne vždy se musí jednat o zlou vůli jako třeba ponižování nebo posměšky. Citlivý jedinec si své sebemrskačství rád založí i na zcela nevinné poznámce jako je třeba „nikdy si nebyl moc sportovní typ“. I v dospělosti nás v tomto směru může velmi ovlivnit například nadřízený, kolega nebo partner.
Zajímavou cestou, jak sám dospět k mindráku, jsou vysoké nároky. Pořád chceme být ve všech směrech dokonalí, jenže jednoduše nejsme. S tím souvisí konfrontace s ideály. Mít vzor je fajn. Předpokládat, že budu krásná jako Taťána Kuchařová, vlivná jako pan prezident a chytrá jako Einstein není příliš nadějné. S 99% pravděpodobností se totiž zklamu. Zejména, pokud si myslím, že bych měla zvládat všechny tyhle věci najednou. Bez urážky, žádný prezident ještě nebyl tak krásný jako Taťána Kuchařová. O Einsteinovi se zase říká, že byl tak roztržitý, že byste ho nemohli poslat ani na nákup rohlíků.
Složitá a celkem častá situace nastává, pokud mindrák pramení z reality (skutečně nejsme příliš chytří a máme velký nos). Realita je ale věc velmi nehmatatelná a neměřitelná a člověk je tvor velmi nadaný v tom udělat z malé pihy bradavici hodnou ohavné čarodějnice. Zkrátka málokdy je to tak hrozné, jak si myslíme.
Čeho se mindráky týkají nejčastěji?
- Tělesné konstituce – výška, váha, různé nepoměry
- Vzhledu a velikosti pohlavních znaků a sexu obecně – muži jsou v tomto zaměřeni na kritiku svého penisu, ženy pochybují o svých prsou, mnoho lidí řeší, jestli jsou „dost dobří v posteli“.
- Akné, pihy a další kožní problémy
- Vzdělání
- Společenské postavení a plat
- Některé osobnostní vlastnosti a schopnosti – zejména inteligence, lenost a smysl pro humor, hudební talent, sportovní nadání…
Když se podíváme na tento seznam, je na něm jedna zajímavost. Většina mindráků je založena na vzhledových a statusových záležitostech. Nevím, jak vy, ale já určitě znám více lidí, kteří se trápí tím, že nejsou dost hezcí než těch, kteří se trápí tím, že se chovají třeba nemorálně. V práci nám víc vadí, že máme nižší postavení, než to, že nejsme schopní si rozvrhnout čas. To je velká škoda. S věcmi, které pramení zevnitř, jako je životní optimismus, pracovitost nebo zájem přispět něčím světu, se dá vždycky něco udělat. S tím, co nám je dáno konstitučně, geneticky nebo závisí na vnějších okolnostech je to o něco těžší.
Ať už náš mindrák vznikl jakkoliv, důležité je, že nás většinou značně omezuje. Mindráky berou dobrou náladu, energii a radost ze života. Velmi často nás ovlivňují v tak důležitých věcech jako je náš pracovní výkon, vztahy k přátelům nebo výchova dětí. Pojďme se podívat, co s tím.
Náprava mindráku v deseti krocích
- Vyberte si jeden mindrák, kterého se zbavíte nejdříve. Je možné, že jich máte spoustu, ale lepší je se zaměřit pouze na jeden cíl.
- Pořádně nahlas si ho přiznejte. Vyslovte, o co jde a v čem vás to ovlivňuje.
- Tohle je ulítlé, ale důležité: Mindrák si nakreslete. Můžete ho i nějak pojmenovat. Noste kresbičku s sebou a občas na něj mrkněte, jak je hnusný.
- Pokud je váš mindrák reálný (viditelný jako např. celulitida nebo týkající se skutečných faktů jako např. vzdání školy rok před maturitou), zamyslete se, co by se dalo s vaší „vadou“ dělat. Někdy je lepší absolvovat třeba kosmetické ošetření nebo si dodělat vzdělání dálkově a mindrák tím úplně popravit. Jen ať se dusí vzteky, jak jste skvělí.
- Nikdy, ale opravdu nikdy se s nikým nesrovnávejte. Vždycky se najde v okolí někdo, kdo má větší prsa než vy. A když nemá větší prsa, má určitě větší plat nebo tolerantnějšího partnera.
- Přestaňte být sobečtí. Pokud nejste zrovna Helenka Vondráčková, z vašeho příliš prázdného dekoltu, nebo neúspěšného přijímacího pohovoru si nikdo na zadek nesedne. A ani ten svět se točit nepřestane.
- Chvalte druhé. Dívejte se, jak jsou skvělí a najdete tolik aspektů skvělosti, že nějaký z nich budete určitě vlastnit i vy. Všímejte si prostě spíš pozitiv, na sobě i na druhých.
- Pokud jste povrchní (hrozné slovo, ale většina z nás skutečně je povrchní), změňte měřítka. Dejte přednost vnitřnímu před vnějším a to vnější se dostaví samo. Určitě jste si všimli, že vlídní a spokojení lidé jsou většinou i hezcí. A dokonce mají prý vyšší platy.
- Klaďte na sebe přiměřené nároky, příliš velkým nedostojíte, příliš malé vás neuspokojí.
- Můžete využít techniky kognitivních psychologů, která se jmenuje sebeobranné myšlenky. Na každou negativní větu, kterou vám váš mindrák cpe, si vymyslete obranu, tak aby byla uvěřitelná, ale přitom výrazně pozitivní např. „ Jsem příliš hloupý.“ → „Umím vždycky dobře poradit svým přátelům.“
„ Nemám silnou vůli.“→ „Mám silnou vůli, vždy doma uvařím, i když jsem už opravdu unavená.“
„Jsem neatraktivní.“ → „Mého přítele vzrušuji.“ Atd., atd.
Boj s komplexy a pocity méněcennosti je dlouhý a náročný, může trvat několik let. Ale nevzdávejte ho. Na konci vás čeká zasloužený klid a příval energie a času, které jste předtím investovali do pitvání svého mindráku.
Zuzana Zavadilová